I - ťing
I-ťing
I-ťing nebo také Kniha proměn, eventuelně Čínská kniha proměn je soubor čínských textů, jejichž vznik se datuje až do 2. tisíciletí př. n. l. V její hlavní části se jedná o řadu 64 hexagramů, obrazců složených ze šesti čar (které mohou nabývat jangové nebo jinové podoby), které představují 64 rozdílných archetypálních situací. Kniha proměn se používala (a dodnes používá) nejen jako orákulum, ale také jako filozofický a kosmologický systém, který hraje důležitou roli v taoismu, z kterého ve velké míře vycházela čínská kultura.
Historie
Vznik knihy je spojen s počátky čínské dynastie Sia v 18. století př. n. l. Svůj název I-ťing (I znamená změnu, ťing značí kanonickou nebo klasickou knihu) získala kniha až za dynastie Chan, kdy byla zařazena mezi konfuciánské kanonické knihy. K věštění se začala používat během 12. století př. n. l. za dynastie Čou.
Překlad do češtiny
Čeština je jedním z mála jazyků, do kterých je Kniha proměn skutečně přeložena. Většina zemí zná toto dílo zprostředkovaně – jde o překlady překladu (především německého překladu z počátku 20. století) nebo dokonce o překlady překladů překladu. Ač se v Česku objevují takové překlady také, existuje tu od roku 1995 i původní moderní překlad z čínštiny, doplněný obsáhlým vysvětlujícím úvodem a vynikajícími komentáři sinologa a překladatele Oldřicha Krále.
Součásti I-ťingu
Kniha proměn je složena z několika textů.
- Čouské proměny - základní část obsahující 64 hexagramů a jejich výklady.
- Deset křídel - deset komentářových textů připojených k Čouským proměnám a integrovaných do Knihy proměn, které podstatně posunují a rozšiřují samotný smysl knihy.
- Křídlo první a druhé - Komentáře k rozhodnutím - autorství je připisováno Konfuciovi,
- Křídlo třetí a čtvrté - Komentáře k symbolům - autorství je připisováno Čou-kungovi,
- Křídlo páté a šesté - tvořené Velkým komentářem, aneb Dodatky,
- Křídlo sedmé - důležitý soubor komentářů k prvním dvěma hexagramům,
- Křídlo osmé - Výklady znamení,
- Křídlo deváté - Uspořádání hexagramů,
- Křídlo desáté - Jiné uspořádání hexagramů.
Hexagramy
Hexagram, tedy sestava šesti plných nebo přerušených čar, se skládá ze dvou trigramů.V překladu Knihy proměn Oldřicha Krále z roku 2000 se uvádí tyto názvy hexagramů:
- 1. hexagram: Čchien - Tvoření
- 2. hexagram: Kchun - Přijetí
- 3. hexagram: Čun - Rození
- 4. hexagram: Meng - Zrání
- 5. hexagram: Sü - Očekávání
- 6. hexagram: Sung - Svár
- 7. hexagram: Š' - Vojsko
- 8. hexagram: Pi - Spojení
- 9. hexagram: Siao-čchu - Podrobení malého
- 10. hexagram: Lü - Vykročení
- 11. hexagram: Tchaj - Prosperita
- 12. hexagram: Pchi - Úpadek
- 13. hexagram: Tchung-žen - Lidské společenství
- 14. hexagram: Ta-jou - Veliké držení
- 15. hexagram: Ťien - Skromnost
- 16. hexagram: Jü - Nadšení
- 17. hexagram: Suej - Následování
- 18. hexagram: Ku - Zkaženost
- 19. hexagram: Lin - Sblížení
- 20. hexagram: Kuan - Pozorování
- 21. hexagram: Š'-chuo - Skousnutí
- 22. hexagram: Pi - Půvab
- 23. hexagram: Po - Odpadání
- 24. hexagram: Fu - Návraty
- 25. hexagram: Wu-wang - Nevinnost
- 26. hexagram: Ta-čchu - Podrobení velkého
- 27. hexagram: I - Čelisti
- 28. hexagram: Ta-kuo - Převaha velkého
- 29. hexagram: Kchan - Propadání
- 30. hexagram: Li - Záření
- 31. hexagram: Sien - Přitažlivost
- 32. hexagram: Cheng - Trvání
- 33. hexagram: Tun - Ústup
- 34. hexagram: Ta-čuang - Síla velkého
- 35. hexagram: Ťin - Pokrok
- 36. hexagram: Ming-i - Soumrak
- 37. hexagram: Ťia-žen - Rodina
- 38. hexagram: Kchuej - Vzdálení
- 39. hexagram: Ťien - Překážka
- 40. hexagram: Ťie - Uvolnění
- 41. hexagram: Sun - Ubývání
- 42. hexagram: I - Přidání
- 43. hexagram: Kuej - Rozhodnost
- 44. hexagram: Kou - Spojení
- 45. hexagram: Cuej - Shromáždění
- 46. hexagram: Šeng - Stoupání
- 47. hexagram: Kchun - Tíseň
- 48. hexagram: Ťing - Studna
- 49. hexagram: Ke - Převrat
- 50. hexagram: Ting - Kotel
- 51. hexagram: Čen - Bouře
- 52. hexagram: Ken - Stání
- 53. hexagram: Ťien - Plynutí
- 54. hexagram: Kuej-mej - Provdání
- 55. hexagram: Feng - Hojnost
- 56. hexagram: Lü - Putování
- 57. hexagram: Sun - Pronikání
- 58. hexagram: Tuej - Radost
- 59. hexagram: Chuan - Odloučení
- 60. hexagram: Ťie - Omezení
- 61. hexagram: Čung-fou - Vnitřní opravdovost
- 62. hexagram: Siao-kuo - Převaha malého
- 63. hexagram: Čchi-ťi - Ukončení
- 64. hexagram: Wej-ťi - Nedokončení
Věštění
V případě Knihy proměn nelze zcela mluvit o věštění. Díky tomu, že kniha nabízí 64 základních situací (doplněných o velkou řadu variací), je určená spíše k řešení otázek a situací na základě rozumné a etické rozvahy. Kniha totiž umožňuje promítnout situaci do budoucnosti, aby tak tazatel mohl měnit své činy odpovídajícím způsobem. Fakticky vzato jde hlavně o to, že konzultace s Knihou proměn umožňuje snazší rozklíčování mnohdy složitých situací, v kterých se jedinec nachází, do přehlednějšího vzorce, který pak usnadňuje rozhodování.
Vlastní praxe orákula
Kniha proměn předpokládá rozhovor, který začíná otázkou, ale nekončí odpovědí, spíše podněcuje k otevřenému uvažování. Kniha nepředkládá budoucnost, pouze pomáhá rozklíčovat situace a usnadnit rozhodování.
Otázka
Jak uvádí Oldřich Král v předmluvě k vydání z roku 2000, první a nejdůležitější zásadou je věnovat vážnou pozornost formulaci otázky; otázka musí být jasná a jednoznačně formulovaná dříve než přikročíme k sestavování hexagramu.
Sestavení hexagramu
Klasiský postup sestavování hexagramu, tedy šesti čar, které jsou buďto jingové nebo jangové, vyžaduje 50 suchých stébel lodyhy řebříčku obecného. Z 50 stébel se jedno odloží stranou, ostatních 49 se rozdělí do dvou hromádek. Z pravého se vezme jedno stéblo a vloží se mezi malíček a prsteník levé ruky. Z levého svazku se postupně berou stébla po čtyřech, a to tak dlouho, než zůstanou poslední čtyři či méně stébel. Tuto zbylou skupinku zasuneme mezi prsteník a prostředník levé ruky. Stejná operace se provádí se stébly z pravého svazku - zbylá stébla se zasouvají mezi prsty levé ruky, mezi prostředník a ukazováček. Výsledkem těchto tří úkonů je situace, kdy mezi prsty levé ruky zůstává trojdílná kombinace čísel představovaná stébly. (Buďto 1+4+4=9 nebo 1+3+1, 1+2+2 nebo 1+1+3.) Taková operace se nazývá změnou a pro získání jedné čáry hexagramu je třeba provést tři takové změny, které už se provádí ouze se stébly, která zůstala nepoužitá. Z toho vzejde buďto číslo 4 nebo 8. Konečný výsledek, který bude znamenat hodnotu čáry, se získá převodem součtů - pět stébel z první operace a čtyři z každé další mají hodnotu 3; devět stébel z první a osm z každé další hodnotu 2. Součtem konečných hodnot lze získat pouze čísla 6 a 8 (sudá čísla, jinová, tedy přerušená čára) nebo 7 a 9 (lichá čísla, jangová, tedy plná čára).
Čáry tvořící hexagram se získávají od spodní k horní, první číslo tedy představuje spodní čáru, poslední vrchní čáru.
Tazatel dostává svou odpověď ve dvou až třech krocích. Jednak ve výroku hexagramu, dále ve výpovědi všech šestek a devítek, které jeho hexagram obsahuj (extrémní hodnoty), a konečně ve výroku doplňujícího hexagramu, který tazatel získá převrácením čar o extrémních hodnotách.
V současnosti se hexagram sestavuje většinou pomocí tří mincí. Z čínské tradice (mince byly popsané pouze na jedné straně) vyplývá, že popsaná strana mince byla brána jako sudá, jinová, s hodnotou 2 a nepopsaná strana jako lichá, jangová, s hodnotou 3. Z jednoho hození mincemi se získává hodnota jedné čáry hexagramu, např. tedy 2+2+2=6. Západní překladatelé se neshodují v tom, která ze stran mincí používaných na západě je lichá a která sudá.
.